7.kolo ORB – Horní Poříčí 6:5(2:4)
Sedmé kolo přineslo duel proti Hornímu Poříčí. Vzhledem ke kvalitám posíleného soupeře a jeho široké soupisce se dalo očekávat atraktivní utkání. A také že bylo. Jedenáct branek a z našeho pohledu především fantastický obrat, z 1:4 na 6:4.
Tři dny před zápasem jsme si lámali hlavu, zda vůbec složíme k zápasu dostatečný počet hráčů. Nakonec však někteří změnili plány, další se na zápas dostali mnohem dříve, než jsme očekávali a stihli i předzápasovou rozcvičkuJ.
Výsledkem bylo dvanáct hráčů připravených porvat se o divizní body. Jenže, jako by síla a šířka kádru sváděla k příliš ofenzivnímu pojetí a Poříčí od nás hned během úvodních pěti minut dvakrát dostalo stoprocentní gólovku na zlatém podnose.
Nabídnutých šancí hosté náležitě využili a rychle vedli 2:0. Nutno podotknout, že první poločas se nesl zejména v jejich režii. Skvěle napadli naši rozehrávku a místo tradiční hry po zemi jsme se snažili prosadit přes dlouhé nákopy a boj o míč – samozřejmě dlouho neúspěšně.
Po dvanácti minutách přišla šance z přímého kopu. Zajíc přesně našel nachystaného Bůšu a ten s pomocí teče snížil na rozdíl jediné branky. Již za dvě minuty ale díky nedůrazu naší obrany Poříčí znovu odskočilo.
V danou chvíli se nám nedařilo prakticky nic. Ani když rozhodčí odpískal pokutový kop v náš prospěch. John, který před týdnem sázel z penalt jednu branku za druhou, trefil tentokrát jen břevno.
Následoval další trest a po opětovných chybách Poříčí znovu udeřilo. Po třiadvaceti minutách jsme měli na kontě čtyři inkasované branky a vítězství pomalu začínalo být utopií.
Elán do žil nám vnesl dvě minuty před pauzou parádní brankou Zajíc. Tradičně drzý průnik středem hřiště zakončil přesnou dělovkou a já si dovolím tvrdit, že branka do šaten byla nakonec rozhodujícím momentem zápasu.
Nejen, že před druhou půlí nastartoval spoluhráče, ale také řádně znervózněl hráče z Poříčí. Ti ve druhém poločase tolik nenapadali naši rozehrávku, díky čemuž se otevřela cesta hrát kombinační fotbal.
Vytvořili jsme si tlak, zatlačili Poříčí před vlastní branku, ale na gól se chvíli čekalo. Až po deseti minutách se za obranou dostal k míči Martin a přiblížil nás k bodovému zisku.
Za další tři minuty se před brankou krásně uvolnil Filas, jehož tvrdou ránu si do vlastní sítě srazil jeden z obránců – bylo vyrovnáno.
V daný moment pro nás však byla remíza málo. Byť jsme až moc otevírali obranu a riskovali, že o pracně vybojované srovnání přijdeme, znovu a znovu jsme hrnuli dopředu.
A přišel další geniální moment od Zajíce. Při cestě k brance „vymotal“ tři protihráče, dosprintoval k bráně a na zlatém podnose předložil míč ke skórování Vodníkovi. Ten nepohrdnul a prázdnou branku trefil.
Vodník se dvě minuty před koncem prosadil ještě jednou, když si v otevřené obraně soupeře našel volné místo a přesnou hlavičkou vstřelil naši šestou branku.
Přílišný elán a uspokojení z dvoubrankového vedení přineslo podcenění závěrečných minut, a byť Zajda na brankové čáře předvedl tři fantastické zákroky, páté inkasované brance zabránit nedokázal.
To bylo naštěstí vše a utkání skončilo vítězstvím 6:5 pro naše barvy. Jednalo se o jeden z nejlepších zápasů, co se týká celkové úrovně a hlavně našeho odhodlání. Jen tak dále, patří nám již páté místo v tabulce.
Orel Rock Boskovice – SK Horní Poříčí 6:5(2:4)
Branky: 12.Buša, 33.Zajíc, 45.Martin, 48.Filas, 51. a 68. Vodník,
Sestava: Zajda – Pavča, Datel, John, Buša – Zajíc, Filas – Vodník, Bujón, Martin, Kali, M.Greny