A úvodních pětadvacet minut tomu jasně nasvědčovalo. Vytvořili jsme si tlak a několikrát dokázali řádně ohrozit brankáře soupeře. Několik šancí jsme nevyužili, až přišel tlak v pokutovém území a bojovnost Kuby Pačinka. Ten, byť sražen, dokázal protlačit míč do sítě.

Útok, po kterém padla druhá branka, parádně založil Franta. Milimetrovým pasem od vlastní branky našel naběhnutého Martina, ten předal Bujónovi a vedli jsme o dvě branky.

Místo euforie se do naší hry ale přidala nervozita a zbytečné chyby, díky čemuž se Kněževes nejen dostal do hry, ale po dvou dobře vyřešených brejcích dokázal také vyrovnat.

Druhý poločas začal bohužel tak, jak ten první skončil. Dvě smolně vyřešené situace v našem obraném pásmu a rázem jsme o dvě branky prohrávali.

Zvýšili jsme aktivitu, bojovnost, rychlost. Soupeře přišpendlili k jeho brance. Ale výsledkem byla jen branka Johna, který skóroval pěknou přízemní ranou ze střední vzdálenosti.

Jak čas ubíhal, naše hra ztrácela tempo a dobře bránícího soupeře jsme přestali přehrávat. Navíc přišla branka od půlky, která definitivně zničila naše poslední šance.

Utkání hodnotí: Karel Jeniš

"bude doplněno"