Do nelehké situace jsme se dostali před utkáním proti již jasnému postupujícímu a vítězi naší skupiny – Adamovu. Ačkoliv lídr tabulky deklaroval, že k utkání dorazí s menším počtem hráčů, náš počet bez problémů překonal. Vinou různých situací se totiž náš kádr seškrtal na pouhých šest jmen.

Adamov, který minimálně rozdílem třídy poráží s přehledem každého soupeře v rámci základní skupiny a se kterým jsme v prvním duelu prohráli 11:3, měl tak hodně usnadněnou pozici. Navíc nám stejně jako před týdnem vůbec nevyšel úvod.

Již po necelých dvou minutách totiž přišla první branka v naší síti. Střelecký pokus sice dokázal Macek vyrazit, odražený míč si ale pohlídal soupeřův útočník a skóroval. Rychlé a přímočaré akce nám dělaly problémy i nadále.

Každá naše chyba prakticky znamenala branku Adamova. Druhá trefa, nedlouho po té první, přišla po ztrátě v rozehrávce a rychlém protiúderu. Třetí branka následovala po dlouhé kombinaci Větrníku a střeleckému pokusu z větší vzdálenosti.

Do druhého poločasu jsme vstupovali s odhodláním soupeři utkání ještě trochu ztížit, nedostatek sil se ale začal ukazovat už od prvním minut. Po střelách Martina a Franty, které skončily těsně vedle branky tak úřadovali prakticky jen hosté.

Zprava či zleva se na nás valil jeden útok za druhým a ačkoliv padlo do naší sítě po různých situacích další pět branek, mohlo jich být i více. Adamov si v kombinaci perfektně rozuměl a přehrával nás ve všech směrech.

Nakonec nás sice pustil i ke skórování, když nabídku svého bratra využil Bujón, výsledek se však jen kosmeticky upravil. V utkání, ve kterém jsme neměli co ztratit, jsme silně zaostávali. Adamov má ovšem trošku jinou kvalitu a i v plné sestavě by jsme jen horko těžko válčili o body.

Zápas jsme opět nezačali vůbec dobře. Vaz nám zlomilo několik individuálních chyb, na kterých jsem se podílel i já. Také jsme doplatili na nízký počet hráčů. V sedmi lidech nemáme proti takovému týmu, jakým je Adamov, prakticky žádnou šanci na dobrý výsledek.